Trombotická komplikace po transplantaci jater
Přednáší:Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno
Pacient: Žena, 43 let
transplantace jater – indikací toxonutriční jaterní cirhóza, pro gracilní cévní poměr proveden aortohepatální bypass protézou: 22. 2. 2019 – 1. transplantace jater – indikací toxonutriční jaterní cirhóza, pro gracilní cévní poměr proveden aortohepatální bypass protézou. <br>22. 7. 2019 – 2. transplantace jater, založen aortohepatální bypass pomocí a. iliaca communis dárce end-to-side na aortu. Retransplantace indikovaná pro trombózu protézy aortohepatálního bypassu.
Sledování pacienta: neuvádíme
- RA: Náhlá smrt u matky ve 35 letech věku, příčina neznámá.
- OA: 22. 2. 2019 – 1. transplantace jater – indikací toxonutriční jaterní cirhóza, pro gracilní cévní poměr proveden aortohepatální bypass protézou. 22. 7. 2019 – 2. transplantace jater, založen aortohepatální bypass pomocí iliaca communis dárce end-to-side na aortu. Retransplantace indikovaná pro trombózu protézy aortohepatálního bypassu.
- NO: Od 10. 11. 2019 bolest svalů, febrilie, adynamie. Navštívila praktického lékaře a byla zahájena terapie cefuroximem, potíže však přetrvávají. Dne 22. 11. 2019 při kontrole na transplantační ambulanci zjištěna elevace jaterních testů a zánětlivých markerů (CRP, leu).
Žena, 43 let
- OA: Stav po retransplantaci jater pro trombotický uzávěr protézy aortohepatálního bypassu.
- FA: cyklosporin 100-0-100, mykofenolát mofetil 500-0-500, vysazen 10. 11. 2019, prednisolon 10 mg, kyselina ursodeoxycholová 500 mg, omeprazol 20 mg, kyselina acetylsalicylová 100 mg, amlodipin 5 mg.
Přichází pro febrilní stav a svalovou bolest nejasné etiologie neustupující po antibiotické terapii.
70 kg/173 cm, TK 96/70 mmHg, TF 70 reg., TT 37,5 °C.
Pacientka při vědomí, orientovaná, spolupracuje, bez cyanózy, bez ikteru kůže, subikterické skléry, kardiopulmonálně kompenzovaná, hypotenzní, břicho měkké, bez ascitu, lien a hepar nehmatné, DKK bez otoků.
Krevní obraz:
- leukocyty 16,8 × 109/l
- erytrocyty 4,34 × 1012/l
- hemoglobin 121 g/l
- trombocyty 267 × 109/l
- INR 1,59
Biochemie:
- Na+ 126 mmol/l
- K+ 3,5 mmol/l
- bilirubin 58,3 µmol/l
- albumin 30,6 g/l
- ALT 25,87 µkat/l
- AST 32,33 µkat/l
- GGT 2,19 µkat/l
- ALP 5,98 µkat/l
- CRP 237,9 mg/l
V současné době je pacientka bez klinických potíží s dobrou funkcí transplantovaných jater. V laboratorním vyšetření krevního obrazu nedochází k cytopenii ani k nárůstu některých krevních řad, stejně tak sonografická velikost sleziny je beze změn, t. č. není nutná terapie chronické myeloproliferace ani další došetření.
Kombinovaná antiagregační a antikoagulační terapie jistě znamená vyšší riziko krvácení oproti léčbě novými perorálními antikoagulancii (NOACs). Jejich použití je však možné jen podle indikačních kritérií.
Tromboembolie
13. 10. 202077letá dáma přichází na interní ambulanci pro asi rok trvající námahovou dušnost ve třídě NYHA III, chronické otoky dolních končetin a výraznější únavu. Na cílený dotaz přiznává také přibližně rok trvající palpitace, charakteru rychlého pravidelného bušení srdce.
Pacient: žena, 77 let
Základní anamnéza: namáhavá dušnost, chronické otoky dolních končetin, výraznější únava. Palpitace.
Sledování pacienta:
5 měsíců
III. interní klinika - klinika endokrinologie a metabolismu, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Netradiční průběh léčby pacienta po infarktu myokardu s mnohočetným postižením věnčitých tepen
7. 4. 2020Kazuistika pacienta s mnohočetným postižením věnčitých tepen léčeného opakovanými perkutánními koronárními angioplastikami s využitím rotablace, koronární litotrypse a implantace lékových stentů poslední generace. Pacient měl zároveň fibrilaci síní, bylo nutné jej léčit kombinací nového antikoagulačního přípravku (NOAC) s dvojitou protidestičkovou léčbou.
Pacient: muž, 63 let
Základní anamnéza: ICHS, DM 2. typu a fibrilaci síní
Sledování pacienta:
2 měsíce
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně I. interní kardioangiologická klinika
Akutní plicní embolie s velmi komplikovaným průběhem u mladého muže
20. 3. 2019Loňský případ 22letého muže, na kterém demonstrujeme komplexnost léčby, efektivnost léčby a záludnost plicní embolie. Pacient měl v jeden čas akutní plicní embolii a akutní tepenný uzávěr.
Pacient: mladý muž, 22 let
Základní anamnéza: náhlá intenzivní bolest na hrudi, klidová dušnost, bez omdlení, negace otoků dolních končetin
Sledování pacienta:
7 dní
Proximální femoropopliteální hluboká žilní trombóza
18. 3. 2019Anamnéza žilní trombózy, spontánní recidiva žilní trombózy femoropopliteální vlevo bez známek pro PE, vitální soběstačná žena.
Pacient: žena, 81 let
Základní anamnéza: RA: bez VTE, OA: žilní trombóza v šestinedělí, art. hypertenze
Sledování pacienta:
stále léčena, domácí léčba umožněna
Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
1. 10. 2018Kazuistika Vás seznámí s neobvyklým léčebným postupem. Ten umožnil pacientku propustit již 4. den po trombolýze domů s nastavenou spolehlivou antikoagulační léčbou.
Pacient: žena, 57 let
Základní anamnéza: akutní ataka dušnosti a tachykardie
Sledování pacienta:
96 hodin
Plicní embolie – kdo je vhodný pro ambulantní léčbu?
1. 10. 2018Edukační cíl: využití skórovacích systémů při diagnostice a léčbě plicní embolie
Pacient: muž, 67 let
Základní anamnéza: píchavá bolest na hrudi a mírná námahová dušnost, potíže trvající 2 dny
Sledování pacienta:
14 hodin